Přepis první části rozhovoru ze satsangu v Ramešově bytě v Bombaji ze dne 4.2.2008, překlad I.Wiesner
Ramesh: Ano, pane. Kdo bude mluvit první? O.K. Vaše jméno je?
Omkar: Omkar.
Ramesh: Omkar, ano …
Omkar: Moje otázka je …
Ramesh: Odkud pocházíte?
Omkar: Anglie…
Ramesh: Anglie. Jste na odpočinku…
Omkar: …s trochou irské krve.
Ramesh: Jste na odpočinku?
Omkar: Ne, vlastním malou zahradnickou firmu.
Ramesh: Myslíte tím, že jste byl vždy zahradník a stále s tím pokračujete?
Omkar: Po několik posledních let, ano.
Ramesh: Ano. Prosím, vaše otázka.
Omkar: Co je toto Vědomí?
Ramesh: Je to to, co vám nyní umožňuje mluvit. Kdybyste nebyl vědomý, nebyl byste schopný mluvit ani dělat cokoliv jiného. Proto, není to Omkar, kdo mluví, je to Vědomí, které mluví skrz nástroj těla a mysli nazývaný Omkar.
Proto, je to Vědomí, které vykonává mluvení a naslouchání a cokoliv jiného skrz různé organismy těla mysli s různými jmény. A společnost považuje to, co se děje, za čin té které individuální entity, posuzuje ho jako dobrý nebo špatný, odmění jeho nebo jí, nebo potrestá jeho nebo jí. Uznání od společnosti znamená potěšení, odsouzení znamená bolest a každý Omkar žije svůj denní život užívající si potěšení a proklínající bolest.
Omkar: Ale je v tom něco tajemného & ( Ramesh se směje ) & na tom pohledu zpoza očí.
Ramesh: Ale není to dobrá definice Vědomí? A věř mi, došlo k tomu právě teď, protože si mně položil tu otázku. Není to legrační?
Omkar: Vždy mi to přišlo jako velké tajemství.
Ramesh: Co ti …?
Omkar: Toto Vědomí.
Ramesh: Ano, ano. Mohu se tě na něco zeptat? ( Omkar se směje a přikyvuje ) Komu toto Vědomí přišlo jako velké tajemství? Nesnažím se být chytrý, jenom kladu otázky tak, jak přicházejí.
Omkar: To je otázka, ano.
Ramesh: Rozumíš, co tím myslím? Je to Vědomí, které klade tuto otázku a říká cokoliv, co bylo řečeno o Vědomí, které je tajemstvím, skrz organismus těla a mysli, zvaný Omkar. Opravdu, to je vše, k čemu dochází.
Omkar: Ale ono přichází a odchází, někdy se cítím víc vědomý než jindy.
Ramesh: Ne, počkej, počkej. Vědomí je zde stále.
Omkar: Je zde stále …
Ramesh: Omkar přichází a odchází.
Omkar: Ano.
Ramesh: Vědomí je zde stále, Omkar je někdy probuzený, Omkar někdy spí a Omkar někdy sní.
Omkar: Jak může být víc probuzený?
Ramesh: Jak může být kdo víc probuzený?
Omkar: Tento Omkar.
Ramesh: Nástroj těla a mysli, třírozměrný nástroj?
Omkar: Je zde způsob, jak být víc probuzený?
Ramesh: Toto je problém. Omkar, který chce být víc probuzený, než je teď. Proč nebýt spokojený s tím, jak věci jsou? Rozumíš, co tím myslím? Proč nebýt spokojený s věcmi tak, jak jsou?
Omkar: To by bylo Osvobození.
Ramesh: Směju se, protože nedávno byla reklama – chlapík říká někomu „Nebuď Santosh!“ – santosh znamená spokojený – říká – „Nebuď Santosh“
Omkar: Nebuď Santosh?
Ramesh: …chtěj víc! ( Ramesh se směje ) Reklama na něco …
Omkar: Chtěj víc?
Ramesh: To, co říkám, je přesně naopak. Proč chtít víc, buď Santosh! Buď Santosh a buď šťastný! Řekni mi něco o sobě, Omkare. Jak dlouho už jsi duchovní hledající?
Omkar: Poprvé jsem přijel do Indie když mi bylo kolem dvaceti a bylo to myslím v …
Ramesh: A od té doby jsi žil v Indii?
Omkar: Ne, ne, přijížděl jsem a odjížděl…
Ramesh: Rozumím, rozumím.
Omkar: …vždy přitahovaný k Indii.
Ramesh: Myslíš, že z nějakého zvláštního důvodu?
Omkar: Bylo zde hledání.
Ramesh: Prosím?
Omkar: Bylo zde hledání.
Ramesh: ( Obrací se k ostatním) Slyšíte ho? ( z publika ) Trochu hlasitěji, prosím.
Omkar: Bylo zde hledání.
Ramesh: Je mi líto, co jsi říkal?
Omkar: Bylo zde hledání.
Ramesh: Hledání! Rozumím.
Ale nejsi si tak docela vědomý toho, co hledáš, nemám pravdu? Anebo sis byl jistý tím, co hledáš? A myslel sis, že to, co hledáš, bude nalezeno v Indii?
Omkar: Myslím, že představa byla nalézt mistra.
Ramesh: Rozumím. Proč jsi chtěl nalézt mistra? ( oba se smějí )
Víš, to je moje přirozenost. Nepřijmout to, co je zřejmé. Nalézt to, co je v tom hlouběji. To byla vždy moje přirozenost.
Takže jsi chtěl …, proč?
Chtěl jsi získat mistra, je to pravda? Proč jsi chtěl nalézt mistra? Co jsi čekal, že ti mistr dá takového, že jsi to neměl předtím?
Omkar: Přítomnost nebo metody, možná.
Ramesh: Říkal jsi poselství (v angličtině zní poselství podobně jako metoda), možná?
Omkar: Metodu.
Ramesh: Metodu, aha metodu, možná. Metodu k čemu?
Omkar: Abych se stal více vědomým.
Ramesh: Aby ses stal více vědomým. Proč ses chtěl stát více vědomým? Víš, často jsem zjistil, že když jsem se tím zabýval a nořil se do toho hlouběji, velmi rychle jsem se stal tichým.
Ale to je opravdu to podstatné. Mysl, která neustále chce něco, aniž by věděla, proč to chce. Proto jsem přišel na svůj základní koncept.
Od chvíle, kdy nově narozené dítě hledá matčin prs instinktivně, pokud mě se týká, ať už filosofové říkají cokoliv, pro mě je smysl a účel života jasný hledat štěstí. Od chvíle, kdy nově narozené dítě hledá matčin prs, to co hledá, ať už to ví nebo ne, je štěstí. A od té chvíle, až do posledního výdechu, to, co lidská bytost hledá, je štěstí.
A došel jsem k tomu po, nevím, čtyřiceti, padesáti letech hledání osvícení.
Čtyřicet, padesát let jsem hledal osvícení. A vše, co jsem získal, bylo to, že se moje sbírka konceptů, moje sbírka navzájem si odporujících konceptů, stávala větší a větší.
Rozumíš? Tak jsem si řekl, začni od začátku. Začni od políčka číslo jedna. Co hledám? A to bylo potom, co jsem šel na odpočinek. Tak jsem si řekl, teď mám spoustu času, co jsem hledal? A došel jsem k závěru, že to, co jsem hledal, ať už jsem to si to uvědomoval nebo ne, nebylo Osvícení, nebyla Sebe-realizace, ale štěstí. Rozumíš, co tím myslím?
Omkar: Ano.
Ramesh: A to bylo to místo, kde jsem byl sveden z cesty. Předtím mi bylo řečeno, že to co hledám nebo to, co se předpokládá, že hledám, je Sebe-realizace, Osvícení. Proč? Protože se očekává, že mi dá Anandu. A co je to Ananda? Bylo mi řečeno, že Ananda znamená blaženost.
Omkar: Štěstí.
Ramesh: Jestliže Ananda znamená blaženost, zeptal jsem se sám sebe – „Jestliže jsem v blaženosti po celý den, kdo bude vydělávat na živobytí pro mou rodinu?“ Rozumíš co tím myslím?
Omkar: Dobrý postřeh.
Ramesh: Proto jsem slovo blaženost vyhodil. Opravdu nevím – Bůh musel být tak chytrý. Poprvé, když požádal někoho, aby přeložil slovo Ananda, vybral někoho, kdo řekl ,blaženost. A pak nechal všechny ostatní navěky zmatené. Jak mohu být v blaženosti po celý den, nemohu být stále jako zpropadený tančící derviš. Kdo by vydělával peníze?
Proto jsem v určitou chvíli došel k závěru. Lidská bytost musí vydělávat peníze pro rodinu. Je to její povinnost. Ale po čem touží? Řekl jsem – po štěstí! Jediná potíž lidské bytosti je, co považuje za štěstí. Rozumíš, co tím myslím?
To je opravdová potíž. Co považuji za štěstí? Určitě ne blaženost.
Nyní další věc. To, o čem mluvím, není filozofie. Nemluvím o přirozenosti Vědomí. Nevím, až se stanu Vědomím, budu vědět a pak mě ani nenapadne zabývat se štěstím, protože už tu nikdy nebude žádný Ramesh.
Proto jsem přišel na svůj základ a rozhodl jsem se svůj základ držet tak jednoduchý, jak je to jen možné. A došel jsem k závěru, že jsou zde pouze tři věci. Dvě byly poměrně jasné.
Neprojevená Singularita, Jednota, Skutečnost, Shiva, neprojevená Skutečnost, Jednota nebo Singularita se stala projevenou Dualitou. To je Základní fakt.
Ve skutečnosti jsem se zeptal sám sebe: ,,Proč se docela spokojená neprojevená Singularita stala touto projevenou Dualitou a vytvořila Rameshe a Omkara, aby byli nešťastní lidé? Rozumíš, co tím myslím?
A pak jsem došel k závěru, že to tak muselo být, protože Skutečnost, která není individualitou, neměla žádnou možnost nebo nemožnost volby. Proto tuto otázku nelze vztáhnout na společnost. Jakou otázku? Proč Zdroj proměnil sám sebe na Dualitu a nespokojenost.
Takže musím předpokládat, že Skutečnost nemůže být individualita jako Ramesh nebo Omkar, proto musí být Neprojevená Skutečnost neosobní fakt. Z tohoto úhlu pohledu mi odpověď přišla jasná. Je zřejmé, že Skutečnost, když přemýšlím o tomto Zdroji jako o Potenciální Energii, Prvotní Energii, Potenciální pulsující Energii…
Omkar: Je tato energie Vědomí?